Focení v ateliéru? Za mě ano!

V roce 2020 jsem otevřela fotoateliér, který byl po dobu čtyř let místem, kde se nejen fotilo a natáčelo, ale také se zde pořádaly přednášky o fotografii a módě. Právě tady vzniklo také komorní bytové divadlo EMA.

Tento multifunkční prostor jsem měla v hlavě už nějakou dobu. Tenkrát mě navštívil kamarád z Bombaj a já jsem mu vyprávěla o svých představách: chtěla bych, aby se tam fotilo, ale aby v rámci ateliéru byla i malá šicí dílna. Chtěla bych pořádat přednášky a vytvořit místo, kde se lidé budou setkávat, propojovat a společně růst.

„Jenže takový koncept neexistuje,“ dodala jsem.

Můj přítel tenkrát na moje snění reagoval slovy:

„Všechno, co si dokážeš představit, existuje.“

A víte co? Měl pravdu.

Často si stavíme bariéry jen ve vlastní mysli. To, že jsme se s něčím ještě nesetkali, neznamená, že je to nereálné. Projekt Ateliér 21 mi ukázal, že naše myšlenky a odhodlání jsou při realizaci vizí mnohem důležitější, než si na začátku dokážeme připustit. Byla to neuvěřitelná cesta.

Plakát k divadelní inscenaci EMA, která vznikla v ostravském Ateliéru 21.

Po dobu čtyř let jsem spolupracovala s lidmi z nejrůznějších oborů a každý měl svůj vlastní výjimečný příběh. Někdo potřeboval fotografie, protože si chtěl otevřít vlastní podnikání nebo hledal novou práci. Někteří se snažili více proniknout do světa herectví a další se fotili jen proto, že chtěli být zachyceni teď a tady — jako vzpomínka na to, kým právě jsou.

Při každém focení jsem navštěvovala jiný svět. Jednou mi herci vyprávěli o svých zážitcích z natáčení, jindy jsem fascinovaně poslouchala vyprávění o experimentálním pěstování salátu pouze za pomoci vody.

Všichni, kdo do ateliéru přicházeli, měli něco společného — chtěli růst a chtěli být zachyceni tak, jak je přes hledáček svého fotoaparátu uvidím právě já.

Proto jiné fotografy nevnímám jako konkurenci. Ve fotografii nejde jen o techniku nebo místo, ale také o vztah s focenou osobou. Nakonec si každý vybere fotografa, se kterým se při focení cítí dobře, a společně vytvoří fotografie odpovídající jeho představám.

Je v pořádku, že někomu se líbí čisté portréty, zatímco jiný si vybere fotografa, který pracuje s pestře aranžovanou scénou. Každý si ve focení najde své — fotograf i zákazník.

Kromě portrétního focení je ateliér nepostradatelným místem pro focení produktové fotografie.

A jaké jsou výhody focení v ateliéru? Popravdě? Velké.

Záleží ale také na tom, jakému typu focení dáváte přednost.

1. Bezpečný a komfortní prostor

Focení v ateliéru je především o bezpečném prostoru, kde se můžete uvolnit a být sami sebou. Nemusíte řešit, jestli vám nečervená nos nebo zda je slunce příliš ostré a nutí vás přivírat oči. V exteriéru se světlo mění doslova každou vteřinu — svítí slunce a fotografie je zářivá a jasná. Přijde mrak a záběr se najednou promění v šedozelený obraz s úplně jinou atmosférou. Stejně tak může být rušivé prostředí kolem — lidé procházející v pozadí, ruch města nebo náhodné objekty, které odvádějí pozornost od toho nejdůležitějšího: od člověka před objektivem.

2. Čas jen pro vás

Focení v ateliéru přirozeně prohlubuje vztah mezi fotografem a klientem. Krátké povídání před focením nebo společná káva při plánování focení fungují jako okamžik sblížení — a ten má přímý vliv na výsledné fotografie. Především vám focení v ateliéru dává pocit, že právě teď je to jen o vás.

3. Práce se světlem

Profesionální fotograf dokáže světla nastavit tak, aby fotografie přesně odpovídala požadované atmosféře, bez vlivu proměnlivého počasí. Já osobně pracuji s postupem, kdy začínám na světlém pozadí a zachycuji lehkost a přirozenost. Postupně, s pomocí světelného schématu, změny oblečení nebo make-upu, přecházíme k intimnějšímu focení, kde vznikají fotografie s atmosférou blízkou malbě.

V současné době vlastní ateliér nemám — paradoxně právě to mi teď dává velkou svobodu. V každém větším městě kdekoliv na světě existují profesionální ateliéry k pronájmu, a já tak mohu přijet za klientem téměř kamkoliv a vytvořit prostředí pro focení, které odpovídá mé práci i kvalitě, na kterou jsem zvyklá.

Jak to máte vy? Jaké prostředí vám při focení vyhovuje nejvíce?