Přijmout své stinné stránky je při růstu nevyhnutelné. A často to není tak děsivé, jak se zdá.

Čím dál více se mluví o tom, že máme stinné stránky, které často spojujeme s něčím velmi špatným, s něčím, co bychom měli schovat před ostatními a nejlépe i před sebou.

A taky to děláme. Mám ale pocit, že jsme si o stinných stránkách i o zlu obecně vytvořili tak trochu překroucenou představu a teprve teď se to začíná narovnávat.

Stinné stránky jsou pro nás od mládí tím největším strašákem — buď hodný, měj rád lidi, nikomu neubližuj, dělej všechno tak, abys byl/a pro ostatní pohodlný/á. A když jsme za tyto „dobré“ skutky pravidelně odměňováni, naše mysl si postupně začne myslet, že člověk dokáže být stoprocentně dobrý.

A když se nám pak v hlavě objeví něco „špatného“ nebo společensky nepřijatelného, místo toho, abychom se snažili svým emocím porozumět, uzamkneme je v té nejtemnější místnosti našeho nitra. A pak se trestáme za to, že nejsme tak dobří, jak se od nás očekává.

Teď vůbec neříkám, že máme svůj hněv pustit ven a být zlí nebo násilní. Naopak. Když totiž své stinné stránky přijmeme, přestaneme se jich bát a dokážeme vědomě rozhodovat, co s nimi uděláme a ke které straně se chceme přiklonit.

Protože do mnohých násilníků a psychopatů byste na první pohled vůbec neřekli, že v sobě mohou mít až tak temnou stránku. Jenže když se projeví, může to mít fatální následky.

Pravý růst nezačíná ve chvíli, kdy se snažíme být ještě hodnějšími, trpělivějšími a dokonalejšími lidmi, ale ve chvíli, kdy si dovolíme podívat se i na to, co se nám na sobě nelíbí a co je pro ostatní „divné“. Čím více jdeme proti sobě a potlačujeme emoce, které jsou společensky nepřijatelné, tím větší vnitřní napětí může vznikat. A to se pak může projevit nespokojeností, vyčerpáním nebo dalšími problémy, které už nejdou tak snadno přehlížet.

Hněv, závist, žárlivost, potřeba kontroly, touha po uznání nebo třeba chuť někomu něco vrátit nejsou samy o sobě důkazem, že jsme špatní lidé. Jsou to informace, že něco v nás se ozývá a chce být viděno, pochopeno a někdy také nastaveno na správné místo.

Jenže místo toho, abychom si začali naslouchat, před svými emocemi a myšlenkami často utečeme do světa zábavy, adrenalinu, práce nebo čehokoliv, co nám na chvíli vypne hlavu. Samozřejmě, že je to jednodušší. Jenže je to pouze krátkodobé řešení.

Když svou temnější stránku neznáme, řídí nás často ze skrytu. Potlačený hněv se může proměnit v pasivní agresivitu. Potřeba uznání v neustálé dokazování vlastní hodnoty. Strach v potřebu kontroly. A touha po svobodě v útěk před vším, co nás omezuje.

Když ji ale dokážeme uvidět bez okamžitého odsouzení a strachu, získáváme nad ní něco, co jsme předtím neměli — vědomou volbu. Pak se můžeme zeptat: Proč tohle cítím? Co mi to ukazuje? Co se ve mně snaží chránit? A hlavně: Chci podle toho jednat?

A právě tato poslední otázka je klíčová.

Protože přiznat sami sobě, že máme v sobě i tu „špatnou“ stránku, neznamená stát se zloduchem nebo vrahem. To, co s těmito impulzy uděláme, je už naše vědomé rozhodnutí. A samozřejmě za něj neseme následky.

Přijetí stínu tedy neznamená dát svým nejhorším impulzům volnou ruku. Znamená to přestat před nimi utíkat. Protože to, co odmítáme vidět, nad námi často získává větší moc než to, co si dokážeme přiznat.

A právě proto není cílem stát se „dobrým člověkem“ za každou cenu. Cílem je poznat celý svůj vnitřní svět natolik dobře, abychom nemuseli být ovládáni žádnou jeho částí.

Skutečná síla podle mě nezačíná tím, že svůj stín zapřeme. Začíná tím, že se na něj dokážeme podívat, pochopit ho a teprve pak jednat podle vlastního rozhodnutí.

Poznala jsem v životě mnoho lidí a znám mnoho příběhů, které by vás šokovaly. Jenže v naší společnosti jsme zvyklí tyhle „podivnosti“ skrývat. Takže lidé, kteří často nezapadají do představy dokonale slušného člověka, mohou na první pohled vypadat úplně jinak. Moje životní heslo proto zní: Nic není takové, jak to vypadá.

Poznáváte se? Tak se hluboce nadechněte a zachovejte klid. I když máte divné myšlenky, neznamená to, že jste monstrum. Možná to jen znamená, že máte bujnou fantazii a jednou napíšete úžasnou knihu, ze které si všichni sednou na zadek. A tu si pak velmi ráda přečtu!

Jestli chcete své stíny pochopit trochu víc, ráda se s vámi domluvím na individuální konzultaci.